📊 Přijetí oběhového hospodářství: Transformační strategie pro podnikání s Carinou Sundqvistovou

 

Přepis rozhovoru

ML (Michael Londesborough): Mají firmy obvykle nedostatek informací o potenciálu oběhového hospodářství? Nebo problematice rozumí, ale potřebují pomoci? 

CS (Carina Sundqvist): Většina společností ten potenciál vidí, avšak při realizaci naráží na obtíže. Často organizuji workshopy, kde hledáme způsoby, jak oběhové hospodářství zavést do modelu dané společnosti. Firma nemůže provést všechny změny najednou, musí jít krok za krokem. Pomoc je všude kolem. Například nadace Ellen MacArthur Foundation založila Circular Economy 100 Network, síť mnoha silných společností, jako IKEA nebo H&M, které s nadací na provedení změn spolupracují.

ML: Jakou roli hraje vlastnictví? Musí firma zůstat majitelem produktu po celý jeho životní cyklus, aby systém fungoval?

CS: Nemyslím si to, důležitější je převzít plnou odpovědnost za své výrobky.
Ve Švédsku máme velmi dobrou recyklační infrastrukturu. Shromažďujeme až 70 % veškerého domácího odpadu, třídíme jej a z potravinového odpadu vyrábíme biopalivo pro naše autobusy. To dokazuje, že je možné zužitkovat vše. Aby to však bylo možné, je potřebná infrastruktura. Myslím, že společnosti mohou na realizaci spolupracovat s vládou a zachovat si tak odpovědnost za to, co uvádějí na trh.

ML: Často slýcháme, že k realizaci těchto nových strategií jsou nutné významné investice do infrastruktury. S tím byste asi souhlasila...

CS: To ano. Měly by to financovat státy a obce. Ve Švédsku jsou recyklační firmy majetkem obce. Existuje tzv. „průmyslová symbióza“, která pomáhá společnostem s projekty z oblasti oběhového hospodářství. Program je inspirován symbiózou v přírodě, kde živé organismy sdílejí své zdroje. Podniky, průmyslová odvětví a obce mohou spolupracovat obdobným způsobem.  

ML: Je-li propojení a spolupráce základem, znamená to zvýšenou potřebu efektivně využívat umělou inteligenci a datové systémy. Setkáváte se s tím?

CS: Určitě. Nedávná zpráva nadace Ellen MacArthur Foundation a konzultační společnosti McKinsey informuje o výhodách propojení umělé inteligence a oběhového hospodářství. Umělá inteligence je nezastupitelná v rozpoznávání a optimalizaci modelů, což může pomoci přechod na oběhové hospodářství značně urychlit. Perfektní příklad, kdy byla umělá inteligence využita k nalezení vhodných modelů a nástrojů pro daný úkol, přichází z Evropské kosmické agentury. Potřebovali vytvořit 3D tisk pro použití v leteckém a kosmickém průmyslu a vybrat nejvhodnější druh hliníku. K nalezení řešení využili umělou inteligenci, pomocí které z 10 000 možností výběr zúžili na pouhých sto.

ML: Můžete uvést příklad společnosti, která již takový přechod realizovala? Co tím získali a co ztratili?

CS: Švédská společnost Houdini, značka outdoorového vybavení, je příkladem společnosti, která dobře funguje na principu oběhového hospodářství. Nejprve prodají zákazníkovi outdoorové oblečení. Jakmile již klient oblečení nepoužívá, může je odprodat zpět a firma oblečení prodá jinému zákazníkovi jako obnošené. Oblečení rovněž půjčuje. Nemusím mít například vlastní lyžařské vybavení – stačí mi si ho jednou ročně na týden pronajmout. Také radí, jak se o oděvy starat, aby zůstaly v dobrém stavu, a rovněž pomáhají s opravou poškozených kusů. Na samém konci životního cyklu jim mohu oděv vrátit a oni ho rozstříhají a získaný materiál použijí k výrobě nového produktu. Pokrývají všechny segmenty oběhového hospodářství a jsou úspěšní.

ML: A co tvrdá ekonomika a konečný zisk? Pozorovala jste nějaké nevýhody?

CS: Jistě zde mohou být – jedná se stále o přechod. Tyto informace nemám, takže nemohu říct. Mají ale mnoho obchodů po celém Švédsku. Myslím, že je dobré, aby společnosti zastávaly takový přístup, že jejich snaha nikdy nekončí. Že je to něco, co neustále hodnotí a zlepšují. Dalším příkladem je společnost H&M, která se rovněž připojila k trendu oběhového hospodářství. Vyrábějí rychlou módu a jako takoví chtějí stále prodávat velké množství oblečení. Nedávno koupili společnost s názvem Re:newcell zaměřenou na recyklaci textilu. Vezmou například použité džíny, rozstříhají je a extrahují jejich celulózová vlákna. Vlákna prodají firmám, které z nich vyrábějí nové oblečení. Je to krok správným směrem. V současné době již recyklujeme docela velké množství materiálů, nedosahujeme však příliš dobrých výsledků v recyklaci textilu a elektroniky. Na tyto oblasti bychom se měli více zaměřit.
V oblasti elektroniky je zásadní udržovat životnost produktů co nejdéle. Měli bychom je opravovat, znovu používat či modernizovat – udržovat je v provozu. Až na opravdovém konci jejich životního cyklu bychom je měli rozebírat a vracet do systému. Cirkulární design je velmi důležitý. Musíme přemýšlet o tom, jak budou materiály obíhat v systému a počítat s tím již při navrhování produktu. Tak, aby vše bylo předem nastaveno. To je další oblast, kde může pomoci umělá inteligence.

ML: Je obvykle katalyzátorem změny osvícený generální ředitel, odhodlán uplatňovat oběhové hospodářství, nebo existuje tlak ze strany spotřebitelů?

CS: Je to kombinace obou těchto faktorů. Každý generální ředitel, který se touto problematikou vážně zabývá, si uvědomí veškeré výhody, jak pro samotnou značku, tak pro společnost. V rámci oběhového hospodářství lze realizovat mnoho inovací.

ML: Při zavedení oběhového hospodářství budou pravděpodobně vítězové a poražení. Kdo bude vítězem a kdo poraženým?

CS: Vaše otázka mi připomíná společnost Spotify – poskytovatele digitální hudby. Než existovalo Spotify, měla většina z nás hudbu na CD, která byla vyrobena z plastu a zabírala spoustu místa. Dnes stačí poslat ta správná data a můžeme poslouchat hudbu z celého světa. Spotify je velmi destruktivní firma. Myslím si, že budeme svědky stále většího počtu takových změn. Podniky musí zůstat v pohotovosti a přizpůsobit se tomu, co se kolem nich děje.

Mohou tady být poražení, ale myslím, že všichni můžeme být zvítězit. Je to výhra pro všechny – zákazníky, společnosti i životní prostředí. Tento přístup nabízí skutečná řešení.