Demografie, klima a životní prostředí rozhodují o budoucnosti petrochemického průmyslu

EPCA se rozhodla vykročit mimo tuto novou realitu a představit si, jaký přínos může mít petrochemický průmysl pro „budování světa po pandemii, který se bude rozvíjet v uzavřeném cyklu, moudřeji, bez rozdílů“. Tak zní téma letošního, 54. ročníku, který probíhá ve dnech 5. - 7. října, poprvé virtuálně.

U této příležitosti platforma profesionální vědy Chemical Week, která patří IHS Markit, připravila spolu s EPCA speciální digitální vydání pod názvem „Beyond the New Normal“. Jsou v něm rozhovory s představiteli evropského petrochemického průmyslu, kteří odpovědně řídí budoucnost. Stojí za to si je přečíst. Náš hlas v této debatě nemůže chybět, zejména proto, že v současné době realizujeme jeden z (nej)významnějších projektů rozvoje petrochemie v Evropě. Rozhovor „Demografie, klima a životní prostředí rozhodují o budoucnosti petrochemického průmyslu“, který jsem poskytl jménem společnosti, najdete na str. 18 a 19. Níže naleznete jeho překlad. Rozhovor byl nahrán předtím, než jsme vyhlásili dosažení emisní neutrality netto do roku 2050.
______________________

ADAM CZYŻEWSKI

„Integrace výroby je základním faktorem pro přežití krize.“

„Pandemie COVID-19 se stala pro evropské výrobce z petrochemického odvětví obrovskou výzvou a nejbližší budoucnost je stále poněkud nejistá. Základy průmyslu i hlavní trendy, které v něm probíhají, se však nemění, obzvláště pokud jde o otázky udržitelného rozvoje nebo ochrany životního prostředí,“ říká dr. Adam Czyżewski, hlavní ekonom PKN ORLEN (Płock).

„Budoucnost petrochemického průmyslu určují globální megatrendy, z nichž nejdůležitější se týkají demografie, změny klimatu a ochrany životního prostředí,“ říká dr. Czyżewski. „Pandemie COVID-19 tyto trendy nezměnila a nezmění ani budoucnost petrochemického průmyslu. Lidé potřebují materiály vyráběné trvale udržitelným způsobem. Výzkumy vlivu na životní prostředí a klima ukazují, že materiály vyráběné petrochemickým průmyslem mají oproti ostatním výhodu – za jedné univerzálně platné podmínky: po použití se nevyhazují, ale využívají se k výrobě jako druhotné suroviny. Krize vedla k hlubokému poklesu poptávky po petrochemických materiálech a jejich derivátech. Ale rozsah tohoto jevu nebyl stejný ve všech odvětvích koncového užití,“ poznamenává dr. Czyżewski.

„Petrochemické suroviny jsou tak rozšířené, že neexistuje odvětví, které by je ve své výrobě nevyužívalo,“ říká. „Proto je objem petrochemické výroby v krátkodobém období silně korelován s HDP. Pokles poptávky způsobený pandemií COVID-19 se nedotkl rovnoměrně celého hospodářství. Nejvíc utrpěla doprava, což vidíme v situaci automobilového a leteckého průmyslu.

Záhy to bylo patrné v poklesu spotřeby petrochemických výrobků, který nejvýrazněji pocítily úzce specializované výrobní firmy, ale je jen otázkou času, kdy se to odrazí na celkovém trhu,“ říká Adam Czyżewski. „Vysoký pokles poptávky způsobený COVID-19 není trvalý, protože ve většině případů je to odložená poptávka, nikoli ztracená. Podniky a spotřebitelé se nevzdali jednou provždy nákupu aut nebo cestování letadlem. Začnou opět nakupovat a létat a období kumulativní odložené poptávky přinese petrochemickým společnostem oživení.

Ale než k tomu dojde, obtížná situace, s jakou se nyní potýkáme, může vést ke změnám struktury evropského petrochemického odvětví v důsledku prodeje a fúzí firem.“

„Než dojde k oživení poptávky, některé petrochemické společnosti, které se potýkají s finančními potížemi, se mohou rozhodnout prodat část svých aktiv. Firmy v lepší situaci je budou ochotné koupit především proto, že následkem odložené poptávky je odložení investic, což vede k dočasným výpadkům nabídky a zvýšení atraktivnosti výrobních aktiv,“ zdůrazňuje Adam Czyżewski. „Takže existují dvě možné reakce na změnu poptávky spojené s COVIDem. Někteří budou usilovat o diverzifikaci výrobního portfolia a tím i rizika. Jiné se zaměří výhradně na svou hlavní činnost a posílí svou finanční pozici prostřednictvím odprodejů. Bez ohledu na zvolenou cestu je však integrace výroby základním faktorem pro přežití krize.

Petrochemické odvětví je cyklické, přestože v průměru tento průmysl roste rychleji než zbytek ekonomiky. Společnosti mohou snižovat svou citlivost vůči konjunkturálnímu cyklu přizpůsobením sortimentu měnícím se potřebám trhu,“ říká dr. Czyżewski. „V dlouhém období spotřeba petrochemických výrobků roste rychleji než HDP, protože díky svým vlastnostem nahrazují jiné materiály,“ dodává. „Hospodářské cykly se nedají eliminovat a životnost petrochemických zařízení se počítá na desítky let. Nelze je přizpůsobit hospodářskému cyklu. Je však možné, a dokonce nutné, přizpůsobit nabídku koncových výrobků potřebám zákazníků.

Společnosti mohou zavádět zlepšení v celém petrochemickém hodnotovém řetězci, zkracovat cestu ke koncovému příjemci a zvyšovat flexibilitu a rozsah použití svých výrobků, mj. umožněním jejich recyklace,“ říká Adam Czyżewski. „Petrochemický průmyslu pomalu začíná fungovat podle modelu ‚výrobek jako služba‘ a ‚materiál jako služba‘. Má to zásadní význam z hlediska kontroly petrochemických výrobků v celém výrobním řetězci a je nezbytnou podmínkou pro existenci hospodářství s uzavřeným oběhem,“ zdůrazňuje.

„Globální megatrendy, nikoli krize COVID-19, rozhodnou o způsobu tvorby výrobních portfolií v petrochemických společnostech, ačkoli potenciál diverzifikace není neomezený,“ říká Czyżewski. „Svět potřebuje materiály a uhlovodíky se výborně hodí k jejich výrobě, proto se petrochemické odvětví bude dál rozvíjet a vstupovat do jednotlivých odvětví, jako např. stavitelství, s nabídkou nových materiálů,“ dodává. „Vstup na vyšší úrovně výrobního řetězce je nutný a výhodný. Není však možné, aby celé odvětví přešlo na výrobu výrobků s nejvyšší přidanou hodnotou. Někdo musí vyrábět základní petrochemické suroviny. I zde je místo pro zásadní technologické změny. Tendence vede k univerzálnosti a přizpůsobení se recyklaci.

Otázky životního prostředí nepředstavují smrtelnou hrozbu pro petrochemické odvětví vzhledem k povaze vyráběných výrobků. Navíc může sehrát klíčovou roli v procesu transformace hospodářství směrem k trvale udržitelnému vývoji a uzavřenému oběhu díky stále inovativnějším a pokročilejším výrobkům,“ říká Adam Czyżewski.

„Problémem je rostoucí počet lidí, kterým je potřeba zajistit základní životní potřeby. Je to spojené s nárůstem poptávky po různých materiálech, které je potřeba z něčeho vyrobit. Ropa, která nebude využita pro dopravu, se k tomu výborně hodí, protože je jí dostatek,“ dodává. „Navíc materiály, které se z ní vyrobí, mají široký rozsah využití, jak stávajících, tak i úplně nových. Změnu klimatu ovlivňují v menší míře než jiné materiály. Prostě je potřeba soustředit se na inovace, které odpovídajíc koncepci hospodářství s uzavřeným oběhem. Což je pro petrochemické odvětví výzva, stejně jako pro jiná průmyslová odvětví, která se zabývají výrobou materiálů.

Jedním z dopadů pandemie na evropské petrochemické odvětví bude pravděpodobně větší lokalizace výroby,“ vysvětluje dr. Czyżewski. „Dočasné zastavení ekonomiky poukázalo na nedostatky některých dodávkových řetězců v petrochemii a odhalilo závislost regionu na dovozu určitých základních surovin.“

„Myslím, že model organizace výroby ‚just in time‘ bude doplněný modelem ‚pro všechny případy‘, který zvýší atraktivnost blízkého umístění výrobních aktiv. To představuje obrovskou šanci pro petrochemický průmysl v Evropě,“ zdůrazňuje. „PKN ORLEN to dělá zvýšením výroby produktů, u nichž je náš region čistým dovozcem, což je základní předpoklad našeho Programu rozvoje petrochemie. Naším cílem je zajistit odběratelům pohodlnou spolupráci se spolehlivým, místním a regionálním dodavatelem petrochemických surovin. Naše investice budou představovat základní kámen pro rozvoj chemického průmyslu v Polsku a celé střední a východní Evropě.

Teď odvětví také lépe pochopilo význam blízkých a důvěryhodných vztahů s odběrateli a udržení silné finanční a logistické pozice pro udržení dodavatelských řetězců,“ říká Adam Czyżewski. „Přesvědčili jsme se, že někdy je kvalita dodavatele stejně důležitá jako cena zboží,“ říká. „V době pandemie se ukázalo, že spolehlivost a dobrá finanční situace jsou klíčové pro plynulé fungování řady firem. Pandemie odhalila, že role distribuční a skladovací infrastruktury je mnohem důležitější, než se dříve předpokládalo a že bychom měli investovat do strategických logistických aktiv.

Plasty budou i nadále hrát v Evropě klíčovou roli, a to i díky své univerzálnosti a přizpůsobivosti individuálním potřebám,“ vysvětluje dr. Czyżewski. „Myslím si, že Evropa by neměla přistupovat k plastům dogmaticky a považovat je za ztělesněné zlo,“ dodává. „Naše civilizace je postavená na plastech, protože to je nejlepší materiál, který známe. Flexibilita jejich použití byla motorem pro rozvoj petrochemie.

Ale jejich dlouhá životnost ve spojení s lineárním modelem výroby (vyrob, prodej, použij a vyhoď) vedla k plastové katastrofě,“ říká Adam Czyżewski. „Řešením problému není vzdát se umělých hmot, ale jejich výroba v uzavřeném cyklu, v rámci oběhového hospodářství,“ uzavírá.

______________________
 
[1] Evropská asociace pro petrochemii (EPCA) je mezinárodní nezisková organizace (se sídlem v Bruselu), která je hlavní evropskou obchodní sítí pro globální společnosti petrochemických podniků. EPCA se stará o víc než 700 členských firem z 54 různých zemí, jejichž celkový obrat přesahuje 4,7 bilionu eur. S více než padesátiletými zkušenostmi působí EPCA jako dodavatel služeb svým členským firmám. EPCA je pořadatelem akcí v Evropě a nabízí svým členům po celém světě možnost setkat se s vedoucími představiteli odvětví a vybranými externími zájemci a sledovat změny na mezinárodním trhu, včetně technologických a společenských trendů. EPCA také pomáhá členům zorientovat se v určitých tématech, která představují základ pro trvale udržitelný rozvoj světového petrochemického průmyslu.

Autor: Adam B. Czyżewski, hlavní ekonom PKN Orlen